1. Můj Pane, proč se bouří bezbožní,
národy vymýšlejí marné plány?
Schází se, radí mocní, zámožní,
záměry zrádné mají přichystány.
„Strhněme pouta, tíhu Božích řádů!“
Troufalou řečí vzpouru hlásají.
Dál marně touží svrhnout Boží vládu,
mstou hrozí těm, kdo v Boha doufají.
2. K smíchu jsou Bohu, Králi v nebesích,
svou mocnou rukou vládne celé zemi.
Pán promluví a srdce svévolných
hrůzou se chvějí z jeho rozhorlení.
„Královský trůn dnes svěřím Synu svému,
slávu, moc, vládu jemu odevzdám.
Národy půjdou vstříc vyvolenému,“
tak pravil Bůh, svou vůli zjevil nám.