Hospodine,
Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi.
Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Ústy nemluvňat a kojenců vybudoval jsi mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil.
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
všechen brav a skot a také polní ptactvo a ptactvo nebeské a mořské ryby,
i netvora, který se prohání po mořských stezkách.