1. Hospodin ráčí sám pastýř můj býti,
nebudu v ničem nedostatku míti.
On na pastvinách pase mne rozkošných,
uvodí včasně k pramenům vod živých.
Pro jméno své mou duši občerstvuje,
po stezkách přímých šťastně provozuje.
2. Byť se mi jednou dostalo i jíti
údolím stínu hrůzyplné smrti,
tys, Pane, se mnou, nebojím se zlého,
z berly těším se, též i z prutu tvého.
Ty sám mne sytíš hojně při svém stole,
když na to hledí moji nepřátelé.
3. Ty olejem mou hlavu pomazuješ,
i kalich můj sám štědře naplňuješ.
A tak pokud mi dopřáváš života,
tvá provádí mne milost i dobrota.
I budu v Páně domu přebývati,
po všechen svůj věk jej oslavovati.