I: Dopřej, Bože, mé modlitbě sluchu, neskrývej se před mou prosbou.
II: Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám,
I: neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní,
II: chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.
I: Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,
II: padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.
I: Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil bych se jinde.
II: Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti, spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.
I: Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl;
II: nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,
I: jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!
II: Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu.
I: A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. – Vyslyšel můj hlas.
I+II: Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.