I: Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.
II: Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili.
I: Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.
II: V srdci si řekli: „Jejich rod úplně vyhubíme!“ Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.
I: Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.
II: Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?
I: Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,
II: ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
I: Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.
II: Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň, přihlédni ke smlouvě!
I+II: Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno!