R: Ten, kdo v skrýši Nejvyššího přebývá,
v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
1. Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj,
Bůh můj, v něm naději skládati budu.
Onť zajisté vysvobodí mne z osidla lovce,
od nejjedovatějšího nakažení morního.
Brky svými přikryje tě
a pod křídly jeho bezpečen budeš,
místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
R: Ten, kdo v skrýši Nejvyššího přebývá,
v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
2. Nebudeš se báti přístrachu nočního
ani střely létající ve dne
ani nakažení morního vlekoucího se v mrákotě,
poněvadž jsi Hospodina za svůj příbytek položil.
Nepřihodí se ti nic zlého,
nebo andělům svým přikázal o tobě,
aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
R: Ten, kdo v skrýši Nejvyššího přebývá,
v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
3. Poněvadž mne, dí Bůh, zamilovat,
vysvobodím jej a vyvýším,
nebo poznal jméno mé.
Vzývati mně bude a vyslyším jej,
já s ním budu v soužení,
vytrhnu a oslavím jej.
Dlouhostí dnů jej nasytím a ukáži jemu spasení své.
R: Ten, kdo v skrýši Nejvyššího přebývá,
v stínu Všemohoucího odpočívati bude.