1. Aj, Pán kraluje, své obhajuje,
sedí na trůnu svých cherubínů,
ať se, jak chtějí, lidé vztekají
i všechen svět bouří, však nic neobdrží.
2. Král náš největší a nejmocnější
nad všechny lidi, jak každý vidí,
je na Siónu; čest jeho jménu
a jeho svatosti dejte s uctivostí.
3. Krále našeho, ač tak slavného,
je všechno panství, ne však tyranství,
ale upřímnost, soud a spravednost;
v Božím lidu toho příklad zjevný všeho.
4. Boha našeho ctěte samého.
Před jeho trůnem Mojžíš s Áronem,
také Samuel Bohu se klaněl;
když k němu volali, vyslyšeni byli.
5. Z oblaku svého divuplného,
jenž v povětří stál, k otcům mluvíval,
když smlouvy jeho času každého
i ustanovení dbáti byli pilni.
6. Tys je, Bože náš, v každé nouze čas,
slýchal laskavě, nes dobrotivě,
ač jsi přísnosti pro jejich zlosti
k mnohým dokazoval, ze světa shlazoval.
7. Proto samého Boha našeho
slavně zvyšujte! Před ním klekejte,
na hoře jeho trůnu svatého,
neb Král tento a Pán je nejsvětější sám.