1. Ó dobrořeč, má duše, Bohu svému,
vzdávej čest jménu jeho velebnému
ty, moje srdce, s celou bytostí.
Vždy dobrořeč, má duše, Hospodinu
a nezapomeň slavných jeho činů,
všech darů jeho velké milosti.
2. Chval Pána, který ze své laskavosti
odpouští tobě všechny nepravosti
a uzdravuje tvoje nemoci.
Od zahynutí tě vysvobozuje
a smilováním tebe korunuje
i v každé mdlobě chce ti pomoci.
3. Slav Pána, který v štědrosti tvá ústa
vším dobrým sytí, takže povždy vzrůstá
tvá síla jako mladé orlice.
Pán činí stále, co je spravedlivé,
svým soudem chrání mdlé a úzkostlivé
a ujímá se chudých nejvíce.
4. Své cesty ukázal on Mojžíšovi
a mocné skutky své Izraelovi.
Bůh milostivý je a laskavý.
On vždy je hotov odpuštění dávat
a ve své lásce věrné neustávat,
všem milosti své hojnost připraví.
5. Ač vysoko jsou nebesa nad zemí,
však milost jeho vyšší je nad těmi,
kdo ctí ho věrně, kdo ho milují.
Jak daleko je z východu na západ,
tak vzdálil od nás hřích a každý náš pád,
i přestoupení naše vzdaluje.
6. Nad dětmi jak se otec slitovává,
tak Hospodin své slitování dává
všem, kdo jsou jemu v bázni oddáni.
On naše nitro poznal dokonale
a v paměti své chová neustále,
že prach jsme, krátké naše trvání.
7. Hle, podobny jsou dny člověka trávě
a jako polní květy ve své slávě:
jak na ně silný vítr povane,
hned navrátí se v prach a porušení.
Však tvoje láska k nám se nepromění
a navždy s námi, Pane, zůstane.
8. Nad těmi věčně milost Páně stojí,
kdo srdcem svým se Hospodina bojí.
Svým soudem chrání syny synů těch,
kdo smlouvu jeho věrně zachovají,
v své mysli jeho přikázání mají,
by činili je na svých cestách všech.
9. Pán utvrdil trůn pro své panování
a nad vším vládne jeho kralování.
Čest vzdejte jemu, jeho andělé,
mocní vy v síle, času když každého
spěcháte splnit rozkázání jeho,
jste hlasu jeho poslušni cele.
10. Nuž dobrořečte Pánu, zástupové,
vy služebníci smlouvy jeho nové,
kdo vůli jeho věrně činíte.
Vy, skutky jeho, dobrořečte jemu
a vzdejte chválu Panovníku svému.
Má duše, vzdej mu chvály hlasité.