R: On zajisté zná slepení naše,
v paměti má, že prach jsme.
1. Dnové člověka jsou jako tráva a jako květ polní, tak kvete,
jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
R: On zajisté zná slepení naše,
v paměti má, že prach jsme.
2. Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí,
a spravedlnost jeho nad syny synů, kteříž ostříhají smlouvy jeho.
R: On zajisté zná slepení naše,
v paměti má, že prach jsme.
3. Dobrořečte Hospodinu, andělé jeho, kteříž jste mocní v síle a činíte slovo jeho,
poslušni jsouc hlasu slova jeho, dobrořečte Hospodinu, všichni zástupové jeho.
R: On zajisté zná slepení naše,
v paměti má, že prach jsme.
4. Dobrořečte Hospodinu, všichni skutkové jeho, na všech místech panování jeho.
Dobrořeč, duše má, Hospodinu a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho.
R: On zajisté zná slepení naše,
v paměti má, že prach jsme.