179

Když uléhám, když vstávám, ty zkoumáš mne a znáš (Žalm 139)

Licence: licence Evangelický zpěvník (dovoluje publikaci jinde)

1. Když uléhám, když vstávám,

ty zkoumáš mne a znáš,

úmysl můj, mé přání

sám zdávna předvídáš.

Kam půjdu, kde chci zůstat,

má slova dřív než zazní,

vše, Bože, poznáváš.

2. Ať klesám hloub, či stoupám,

ty kráčíš přede mnou.

Kam skrýt se před tvou tváří,

kam zmizet, uprchnout?

Tvé divy nelze chápat,

mou mysl bázeň svírá

před mocí nesmírnou.

3. I kdybych s jitrem vzlétl

do končin nejzazších,

když v temnotách se ztrácím,

v hlubinách bezedných,

tvá moc mne doprovází.

Noc pro tebe je jasná,

jsi světlem bloudících.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje