1. Buď chválen, milý Ježíši,
ty poklade náš nejvyšší,
za všecky mocné milosti,
jichž udílíš nám v hojnosti.
2. Že tebe srdce může znát,
svým Spasitelem nazývat,
že pro své v smrti zmaření
všem základem jsi spasení,
3. to pochází jen z lásky tvé,
jež blaží srdce bázlivé.
Bez tebe my nic nemáme,
jen v tobě spásu hledáme.
4. V tom pravé blaho naše jest,
když Duchem tvým se dáme vést.
Tvou těšíme se milostí,
jež z hříchu pout nás vyprostí.
5. Zrak s bázní k tobě pozvedám,
z tvé ruky radost přijímám,
když o záchraně slyšet smím,
otevřené utrpením.
6. V svém chovej lid svůj pokoji,
buď při něm, ať vždy obstojí,
vlož v duši přímost pokornou,
všem daruj pevnou víru svou.
7. Ó Králi, Bože, Pane náš,
ty k dítkám svým se věrně znáš.
Dej nám v tvé lásce vytrvat,
bez bázně v světě s tebou stát.
8. Své církvi zjev se v slovu svém,
buď ochráncem i pastýřem,
ať lid tvůj pokoj užívá
a dobrým stále oplývá.