1. Těšiteli, Duchu svatý,
kéž jsi od nás v darech božských
vzácně přijatý.
Dejž, bychom dnes v tom hodovali,
v duchu svém se vždy radovali,
tebe chválili.
2. Tys Otci i Synu rovný,
v božské slavné osobě své
nestižitelný,
svrchovaná, věčná dobrota,
působce nového života,
v darech štědrota.
3. Ty jsi všecky vyvolené
činil dary svými hodné,
Krista účastné,
a svou krví, kterou vyléval,
když sebe za ně na kříž vydal,
je očišťoval,
4. by byli Boží synové,
také s Kristem dědicové,
jeho údové,
když by tvého došli rození,
které z Kristova zasloužení
dáno k spasení.
5. Ty dáváš svým víru pravou,
život nový tou předivnou
božskou mocí svou,
aby s Kristem jsouce spojeni
a v lásce svaté založeni,
v něm spolek měli,
6. nade vše ho milujíce,
jako Pána svého sobě
nejdráž vážíce,
jedno tělo s ním učiněni
a za chrám svatý posvěceni
k jeho bydlení.
7. Ó Bože, divné dílo tvé,
které děláš podnes v každé
duši zvolené,
bez kterého lidem k spasení
platno nic pouhé vnější není
slova slyšení.
8. Též přijímání svátostí
bez víry nás samo hříchu
ještě nezprostí.
Leč ty, Pane, koho předejdeš
a milostí svou jej daruješ,
vnitř obživuješ.
9. Avšak člověka každého
ty svátostmi a kázáním
slova Božího
povoláváš i ujišťuješ,
živíš, chováš i opatruješ,
bludů zprošťuješ.
10. Užívajíce též toho,
chvalme spolu Boha svého,
Ducha svatého;
vždyť z milosti k pravé hodnosti
přiveď ke Krista účastnosti
svou služebností.