1. Když soumrak zháší světlo, noc se blíží,
ruch všedních dnů se ve tmě rozplývá,
/: čím dál tím víc jen k tobě, Pane, vzhlížím,
mých jistot zrádných kvapem ubývá. :/
2. Nebýt tvých ran, svět byl by jenom zdání,
voňavý kouř, co s větrem uplývá,
/: nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání,
byl by náš den jen jízda bláznivá. :/
3. Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout
tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží,
/: záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou
a dal nám příslib, výhled nadějný. :/