1. Tys na mne myslil dřív, než slunce zasvítilo,
dřív, než stačilo zem svou září osvětlit,
než povstal tento svět, než vůbec něco bylo,
než mohl jsem tě velebit a konat dobré dílo.
Už tehdy, Pane, měls mě rád, už tehdy měls mě rád.
2. Tys na mě myslil zvlášť, když posílals k nám Syna.
On nesl těžký kříž a na něm dokonal.
To aby duše má jím byla zachráněna.
V něm bída našich hříchů, vin je láskou přemožena.
Tak máš mě, Pane, stále rád, tak máš mě stále rád.
3. Tys na mne myslil též, když sestoupil Duch míru
a zapálil jsi mě svým svatým plamenem.
Můj život obnovils a probudils mou víru.
Chci sloužit, Pane, lidem všem a nést jim slovo smíru.
Ty máš mě, Pane, tolik rád, ty máš mě tolik rád.
4. Ty nade mnou chceš bdít a milostí svou sílit,
už nezkazí nic víc to, cos mi připravil.
Tvá láska přemáhá, co chtělo by mě vzdálit
z té cesty, jíž jsem vykročil, můj Bože, chci tě chválit.
Dej, Pane, ať tě mám vždy rád, dej, ať tě mám vždy rád.