1. Jezu Kriste, náš přeslavný Králi,
tys hoden nejvyšší cti a chvály.
Dej, ať v úctě k tobě jsme stálí.
2. Tys nám zjevil života věčného
slávu i čest, v něm hojnost dobrého,
své milé sám vedeš do něho.
3. Dáváš jim, aby tě věčně znali,
z víry v svém srdci tě milovali
a v tom až do smrti trvali.
4. Ty je také mocně potom vzkřísíš,
předivnou proměnou je utěšíš,
v duši, v těle je též oslavíš,
5. by po zdejší nedokonalosti,
zproštěni hříchů i nehodnosti,
požívali věčné radosti.
6. S Otcem, s Duchem tě budou vždy ctíti,
přerozkošný obličej tvůj zříti,
s říší nebeskou tě chváliti.
7. Vždyť zde po Bohu pouze vzdychali,
jeho znát se pilně učívali,
však jen z částky ho poznávali.
8. Tam i důvod tvých předivných skutků
jasně spatří beze všech zármutků
i bez všelikých nedostatků,
9. proč svět stvořils, proč jsi jej vykoupil,
ale toho, jenž ti tvou čest loupil,
jak jsi hrůzou smrti zarmoutil.
10. Ty naplníš přejasnou známostí
své vyvolené, též i moudrostí
a sobě vzácnou spravedností.
11. Pomoz ty nám svou dobrotivostí
k té koruně života v slavnosti,
Pane Kriste, k věčné radosti.